Bartošov b
Bohuněk z Dolan zemřel v roce 1395. Byl synem Markvarta st. z Labouně. Za manželku měl Annu.
Jindřich z Labouně byl synem Markvarta st. z Labouně. Je zmiňován v letech 1384 a 1414. Zastával úřad bydžovského purkrabího. Měl dva syny Bohuňka a Čeňka a dceru Elišku.
Otík z Labouně, Dřevěnic, Jičíněvsi, Mostku a Bartoušova zemřel před rokem 1437. Byl synem Markvarta st. z Labouně. Zastával úřad rychtáře v Jičíně a velišského regenta. Po smrti svého bratra Markvarta ml. Byl poručníkem jeho nezletilých dětí. Byl ženatý s Jitkou, se kterou měl syna Otíka.
Jan z Labouně a Bartoušova byl synem Markvarta st. z Labouně. Připomínán je v letech 1393 – 1403 na Údrnicích.
Markvart ml. z Údrnic zemřel okolo roku 1406. Byl synem Markvarta st. z Labouně. V letech 1393 – 1398 zastával úřad purkrabího na Veliši. Se svou manželkou Zdenou měl syny Markvarta, Zdeňka a Jindřicha a dceru Annu.
Jan Bilský z Kaříšova pocházel z vladyckého rodu. Zastával úřad hejtmana poděbradského kraje. Měl syny Jiřího, Jana a Mikuláše.
Kopidlanští z Kopidlna byli vladycká rodina. Za prapředka je považován Zdeš neboli Zdeněk ze Střevače. Jeho syn Zdeněk zakoupil v roce 1380 Kopidlno a stal se zakladatelem rodu. Později se rod rozdělil do třech větví: Loučenských z Kopidlna, Kopidlnských z Kopidlna a Stráníky z Kopidlna. Jako znak používali již od počátku kozlí hlavu. Loučeňská větev vymřela v polovině 15. století, Kopidlanští pak v první polovině 17. století.
Stráníkové z Kopidlna tuto větev založil syn Zdeňka z Nadslavi Strániš. Větev vymřela koncem 18. století.
Jan mladší Stráník z Kopidlna byl synem Jana Stráníka z Kopidlna, polního hejtmana táborského vojska a jeho manželky Anny Kaplířové ze Sulevic. Měl syna Jana.
Anna Kaplířová ze Sulevic byla manželkou Jana Stráníka z Kopidlna, se kterým měla syna Jana.
Věnek Černín z Černín zastával úřad poděbradského hejtmana.
Trčkové z Lípy byl původně nevýznamnou vladyckou rodinou, která pocházela z Tvrze Lípa severozápadně od Hradce Králové. Za husitských válek získali Trčkové velký majetek, díky kterému se zařadili mezi nejbohatší rody českých zemí.
Vilém Trčka na Opočně a na Veliši se narodil v roce 1532 a zemřel roku 1569. Byl synem Mikuláše Trčky z Lípy a jeho manželky Johany ze Šelmberka. Zastával úřad hejtmana Hradeckého kraje. V roce 1551 podnikl jako člen poselstva české šlechty, která šla vstříc následovníku trůnu středoevropského habsburského soustátí Maxmiliánovi, cestu do Itálie. V Itálii jej zaujala renesance, což se promítlo na jeho zámku v Opočně. V roce 1562 byl povýšen jako první z rodu Trčků do panského stavu. V roce 1555 se oženil s Barborou z Biberštejna. Jejich manželství však zůstalo bezdětné. V roce 1569 byl zajat Turky a nedlouho na to 22. října zemřel. Jeho skonem vymřela vlašimská větev Trčků z Lípy.
