Jdi na obsah Jdi na menu
 


Albrechtice u Karviné c

6. 2. 2021

Laryšové jsou starý šlechtický rod od 16. století usazený ve Slezsku, kde jim patřilo v Těšínském knížectví panství Karviná, které později rozšiřovali nákupy dalších majetků. V roce 1654 získali za zásluhy ve správě slezských knížat titul českých svobodných pánů a v roce 1748 pak hrabat. Koncem 18. století přijali alianční jméno Larisch-Mönnich. Dlouho patřili k málo významné regionální šlechtě severní Moravy a Slezska. Teprve koncem 18. století jejich prestiž vzrostla díky těžbě černého uhlí, na které velmi zbohatli. V 19. století díky důlnímu podnikání a dalším aktivitám v průmyslu patřili k nejbohatší šlechtě habsburské monarchie. V roce 1945 byl jejich majetek v Československu zestátněn. Jeho hodnota tehdy byla odhadována na tři a půl miliardy korun. Rodina dnes žije v Rakousku a jižní Americe.

Jiří Laryš ze Lhoty se narodil v roce 1533 a zemřel roku 1588. Oženil se s Žofií Rudzkou z Rudz,(+1584), se kterou vyženil panství Karviná. Se svou ženou měl syna Frydrycha (Bedřicha). Byl soudcem těšínského knížectví.  Jiří zemřel v roce 1588 a byl pohřben v Karviné stejně jako jeho žena.

Frydrych Laryš ze Lhoty narodil se v roce 1563 a zemřel roku 1619. Byl synem Jiřího Laryše a jeho ženy Žofie Rudzké. Oženil se s Barborou Adelšpachovou, se kterou měl syna Jindřicha.

Jindřich Laryš ze Lhoty se narodil roku 1598 a zemřel v roce 1624. Byl ženatý s Evou Vlčkovou z Dobrozenic, se kterou měl dva syny Jana Frydrycha a Františka Viléma.

Jan Frydrych Laryš ze Lhoty se narodil v roce 1614 a zemřel roku 1669. Byl synem Jindřicha Frydrycha Laryše a jeho manželky Evy Vlčkové z Dobrozenic. Měl syna Jindřicha Ferdinanda. V roce 1654 byl povýšen do českého stavu svobodných pánů s predikátem ze Lhoty a z Karviné. Před rokem 1667 přestoupil na katolickou víru. Byl zemským hejtmanem v Těšínsku.

František Vilém Laryš svobodný pán ze Lhoty

Jindřich Ferdinand svobodný pán Laryš  se narodil v roce 1653 a zemřel roku 1730. Byl synem Jana Frydrycha Laryše ze Lhoty. Zastával funkce v Opolsku a Ratibořsku. Zřídil fideikomis, který zahrnoval kromě karvinského panství také Albrechtice a Horní Těrlicko,

Jan František svobodný pán Laryš  se narodil v roce 1699 a zemřel roku 1760.  Zastával úřad c. k. tajného rady, komořího a vrchního prezidenta zemské správy ve Slezsku. Za válek o rakouské dědictví hájil zájmy Marie Terezie proti Prusku a v roce 1748 mu za to byl udělen hraběcí titul. Roku 1756 nechal vystavět v Karviné farní kostel. Oženil se s Annou Kozovnou z Hradiště, se kterou měl syny Kalixta Petra a Jana Františka.

Kalixt hrabě Laryš ze Lhoty se narodil v roce 1727 a zemřel roku 1774. Byl synem Jana Františka a jeho ženy Anny Kozovny.

Jan František hrabě Laryš ze Lhoty se narodil v roce 1738 a zemřel roku 1792. Stal se prvním z rodu, který se pokusil na Karvinsku těžit uhlí. Kvůli nízkým výnosům však těžbu přerušil.

Jan Erdman Laryš  se oženil s Marií Annou hraběnkou z Hodicovou z Olbramovic. Z manželství se narodilo šest dětí. Nejstarším synem byl Jan Josef, jehož narození bylo zapsáno do rohovské matriky 3. června 1766.

Jan Josef hrabě Larysch-Mönnich se narodil v roce 1766 a zemřel roku 1820. Byl synem Jana Erdmana a jeho manželky Marie Anny hraběnky Hodicové z Olbramovic. Zastával úřad c. k. tajného rady, komořího a zemského hejtmana v Těšínsku. 14. dubna 1791 se oženil s Annou Marií Teklou, poslední nositelkou rodového jména Mönnich.  Spojení příjmení Mönnich a Larisch a zároveň i erbu bylo povoleno diplomem císaře Leopolda II. ze dne 21. ledna 1791.  Z manželství se narodili syn Jindřich a dcera Marie. Jan Josef byl velmi schopným podnikatelem. Od roku 1799 zastával úřad zemského hejtmana, prezidenta zemského soudu a komořího. Jako jeden z mála velkostatkářů dokázal využít krize k rozšíření svých pozemkových majetků. 

JUDr. Jan Larysch-Mönnich se narodil 6. října 1872 a zemřel 10. listopadu 1962. Narodil se jako první z dětí Jindřicha-Mönnicha a jeho manželky Jindřišky, rozené Larisch-Mönnichové. Vystudoval práva na univerzitě ve Vídni, kde také získal doktorát. 29. dubna 1912 se oženil s Američankou Olivií Lukrécií Fitz-Patrickovou z rodu baronů z Upper-Ossory. Z manželství se narodilo pět dětí: Jindřich (1913 – 1933), Helena (1914 - ?), Eduard (1916 – 1987), Jan (1917 – 1977) a Mary (1921 – 2013). Po smrti svého otce se stal univerzálním dědicem veškerého majetku. Po vzniku Československé republiky část majetku Larisch –Mönnichů zůstala na území Polska. Půda, která zůstala na území Československa, prošla pozemkovou reformou, po níž zůstala v majetku Jana Larische-Mönnicha asi polovina z původní rozlohy 7 972 ha. Průmyslový majetek dotčen nebyl. Před blížící se frontou na jaře roku 1945 odešel JUDr. Larisch-Mönnich s rodinou do Palfau v Rakousku. Po osvobození byl veškerý jeho majetek znárodněn a on i jeho rodina zbaveni občanství. JUDr. Jan Larisch-Mönnich žádal spolu se svou ženou o navrácení československého občanství, a snažil se také získat zabavený majetek, ovšem neúspěšně. Do Karviné se již nikdy nevrátil.

Laryš  -  Larisch během 18. století se definitivně ustálilo používání německy psané podoby jména Larisch. Do té doby se můžeme setkat s různými tvary, jako např. Larryss, Laris. Proto je v období do roku 1791 užíván přepis Laryš – Laryšové.

 

ZAJÍMAVOSTI

 

 

Pečeť první obecní pečetidlo bylo pořízeno patrně někdy na počátku 18. století. V karolinském katastru z roku 1723 je přitištěna kulatá pečeť o průměru 25 mm, na které je vyobrazeno průčelí domu se dvěma okny a dveřmi a majuskulní název obce ALBERSDORF. V roce 1752 došlo ke změně pečetidla i obecního symbolu. V pečetním poli o výšce 25 mm a šířce 24 mm bylo umístěno Boží oko a pod ním vegetabilní rozvilina. Německý opis Gemeinde Albersdorf byl doplněn zkráceným letopočtem 752.

Obecní znak a vlajka v roce 1983 byla schválena uměleckou komisí Díla v Ostravě a následně Místní národním výborem v Albrechticích nová podoba obecního znaku. Jednalo se o dvakrát červeno-bíle polcený štít s modrou hlavou, v níž byl květ těšíňanky se šesti bledě zelenými okvětními lístky, provázený po obou stranách zkříženými zlatými hornickými kladívky. Ve středním bílém pruhu se nacházelo zlaté slunce, pod nímž ze spodního okraje štítu vyrůstalo sedm zlatých klasů. Kladívka symbolizují návaznost obce na hornictví, květ těšíňanky příslušnost obce k Těšínu, červená a bílá barva pruhů vzájemné soužití Čechů a Poláků. Klasy symbolizovaly podíl obce na zemědělské výrobě. Znak byl oficiálně používán v letech 1983 – 2005, přestože byl přijat v době, kdy bylo užívání znaků omezeno pouze na města a nejednalo se tedy o právně platný symbol obce.

 V průběhu roku 2005 se vedení obce rozhodlo sjednat nápravu ve smyslu nových zákonných ustanovení. Po projednání původního znaku v podvýboru pro heraldiku a vexikologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky muselo dojít, vzhledem k tomu, že nebyly dodrženy některé heraldické zásady, k jeho změně. Ze znaku bylo vypuštěno slunce a klasy. Po této úpravě byl rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 5. prosince 2005 znak schválen a slavnostně předán starostovi obce.

Jako zcela nový symbol byla současně navržena a schválena vlajka obce. List vlajky tvoří modrý žerďový pruh, široký jednu čtvrtinu délky listu, a tři stejné vodorovné pruhy – červený, bílý a červený. V modrém pruhu zelený květ těšíňanky, provázený nahoře a dole žlutými hornickými kladívky. Symboly a barvy na vlajce navazují na symboliku znaku obce.

 

 

ODKAZY

 

https://www.turistika.cz/mista/albrechtice--2/detail

http://www.obecalbrechtice.cz/

https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsk%C3%A9_kn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD

https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9B%C5%A1ek_I._T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsk%C3%BD

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kazim%C3%ADr_I._T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsk%C3%BD

https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99emysl_I._No%C5%A1%C3%A1k

https://cs.wikipedia.org/wiki/Boleslav_I._T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsk%C3%BD

https://cs.wikipedia.org/wiki/Eufemie_Mazovsk%C3%A1_(%E2%80%A0_1447)

https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99emysl_II._T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsk%C3%BD

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kazim%C3%ADr_II._T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsk%C3%BD

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_III._Adam_T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsk%C3%BD

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kate%C5%99ina_Sidonie_Sasko-Lauenbursk%C3%A1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Adam_V%C3%A1clav_T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsk%C3%BD

https://cs.wikipedia.org/wiki/Fridrich_Vil%C3%A9m_T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsk%C3%BD

https://cs.wikipedia.org/wiki/Al%C5%BEb%C4%9Bta_Lukr%C3%A9cie_T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsk%C3%A1

Veronika Matroszová; Albrechtice = Olbrachtice

Ladislav Hosák; Historický místopis země Moravskoslezské

Radim Jež; Listiny těšínských knížat renesančního věku

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář