Bahnov
BAHNOV
Obec Bahnov ležela 13 km od Mikulova nedaleko obce Jevišovka. Tak jako všechny vesnice na Mikulovsku byl i Bahnov původně obsazen slovanským obyvatelstvem. Na začátku 13. století bylo jihomoravské pohraničí kolonizováno německy mluvícím obyvatelstvem z Dolních Rakous. Osud Bahnova byl úzce spjat s Frélichovem, dnešní Jevišovkou. První zmínka o Bahnově pochází z roku 1355, kdy byl vlastníkem Jindřich z Bahna. V roce 1360 je jako držitel uváděn Archleb z Myslibořic a Miroslavi, který Bahna svěřil svému příbuznému také Archlebovi, faráři v Kurdějově. Ten měl před svou smrtí stanovit, komu obec připadne. Dalším majitelem se stal Václav z Myslibořic, který v roce 1366 zajistil své manželce Kunce věno na čtyřech lánech v Bahnově. V roce 1390 dostal Zikmund z Myslibořic od Archleba z Myslibořic dědičné právo na ves a tvrz Bahnov. V roce 1406 prodal Zikmund celou ves Bahnov spolu s lidmi, právy, lesy, mlýnem a rybnými vodami atd. Janu II., Jindřichovi V. a Hartneidovi V. z Lichtenštejna. Podrobně se o Bahnově zmiňuje Lichtenštejnský urbář z roku 1414. Kdy přesně byla obec zničena, není známo. Mohlo to být v roce 1426, kdy husité vypálili nedaleký Mikulov jako pomstu Lichtenštjnům za nenávistný postoj k vyznavačům kalicha. Pokud však Bahnov husitské války přežil, jistě byl zničen v roku 1468 během česko-uherské války. Trosky Bahnova ukryly časté záplavy Dyje a Jevišovky a Bahnov již nebyl obnoven.
TVRZ
Tvrz se nacházela v bažinatém kraji u soutoku Jevišovky a Dyje. Přístup k tvrzi byl znesnadňován z několika stran vodou. Nejstaršími majiteli byli páni z Myslibořic. V roce 1406 koupili ves s tvrzí páni z Lichtenštejna z mikulovské větve. Tvrz byla spolu se vsí zničena buď v roce 1426 za husitských válek, nebo podle jiného výkladu v roce 1468 za česko-rakouské války. V mikulovském urbáři z roku 1414 se ještě uvádí hradní příkop kolem Bahnova. Do dnešních dob se z tvrze nedochovala žádná památka.
V listinách je uváděna pod těmito názvy:
1355 - Bahnov
1374 - Wahnov
1390 - Bahnov
1395 - Wehenaw (podle lichtenštejnské listiny v urbáři Bretholzově)
1406 - Wahnov
VLASTNÍCI
Páni z Mysliboře a Miroslavi původně patřili mezi přední moravské panské rody. Jsou doloženi od roku 1230. Členové rodu jsou jmenováni již mezi zakladateli oslavanského a dalešického kláštera. Časem však začali ztrácet majetek, a tím i svou vážnost. V 15. století již patřili mezi vladyckou šlechtu. Rod vymřel v roce 1436.
Archleb z Myslibořic a Miroslavi
Archleb z Myslibořic a Miroslavi byl farářem v Kurdějově.
Václav z Myslibořic a Miroslavi měl za manželku Kunku.
Zikmund z Myslibořic a Miroslavi
Lichtenštejnové mají původ na štýrsko-dolnorakouském pomezí. Prvním nositelem tohoto jména byl Hugo z Lichtenštejna, který je zmiňován v roce 1136. Jméno odvozuje rod od názvu hradu Liechtenstein v Dolním Rakousku, kde měl rod své první pozemky. Za vlády Přemysla Otakara II. získal Jindřich I. za věrnost v boji panství okolo Mikulova na jižní Moravě jako svobodné vlastnictví. Tím začala nepřetržitá linie Lichtenštejnů. Zisk tohoto panství měl velký politický význam. Rod tím získal rozsáhlý majetek na území Moravského markrabství a usadil se trvale na Moravě, a také ve Slezsku. Svůj rodový majetek Lichtenštejnové postupně rozšiřovali a do roku 1945 zde získali rozsáhlé pozemky s centry v Lednici a Valticích. Ve 13. století se rodina rozdělila na tři větve, lichtenštejnskou, která se také nazývala štýrská, rohravskou a petronellskou. Obě poslední větve vymřely. Podruhé se rod rozdělil počátkem 16. století. Smlouvou z roku 1504 se vytvořily větve steyreggská, valtická a mikulovská. Z těchto větví přežila pouze valtická.
Jan II. z Lichtenštejna se narodil v roce 1386 a zemřel roku 1412. Byl synem Hartneida III. z Lichtenštejna. Byl členem rady markraběte Jošta Lucemburského. V roce 1402 pomohl k útěku Václavu IV. z jeho zajetí. Zastával úřad velitele Znojma. Po převzetí vlády na Moravě Václavem IV v roce 1411 byl v poselstvu, které pozdravilo panovníka jako držitele Moravy. Byl dvakrát ženatý. Jeho druhou manželkou se stala Anežka z Kuenringu.
Jindřich V. z Lichtenštejna zemřel v roce 1418. Byl synem Hartneida III. z Lichtenštejna. Zastával úřad hofmistra vévody Leopolda. V roce 1402 pomohl k útěku Václavu IV. ze zajetí a vstoupil do jeho služeb. Václav IV. jej po smrti bratra Jana II. jmenoval do úřadu znojemského purkrabího. V roce 1414 zprostředkoval dohodu o zastavení bojů mezi rakouskou a moravskou šlechtou, kterou 2. ledna 1415 potvrdil Václav IV.
Hartneid V. z Lichtenštejna v roce 1420 doprovázel krále Zikmunda na jeho korunovační cestě do Prahy. Byla mu také svěřována ochrana nejdůležitějšího moravského hradu – brněnského Špilberku.
ODKAZY
https://www.jevisovka.cz/historie-obce/d-2785
https://kvh.estranky.cz/clanky/kroniky-obci-nejen-o-roce-1945/jevisovka.html
http://otisky.webz.cz/mysliborice.html
https://www.psli.cz/?page_id=330
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava