Jdi na obsah Jdi na menu
 


Barchůvek c

10. 5. 2022

Jeníkové  Zásadští z Gamsendorfu měli původně predikát z Kamzíkova a byli svobodní pánové a rytíři českého původu.

Matěj Jeník Zásadský z Gamsendorfu byl synem Blažeje Jeníka Zásadského z Gamsendorfu a jeho manželky Háty. Zastával úřad hejtmana na Starých Hamrech. Byl zakladatelem zvláštní větve Jeníků Zásadských z Gamsendorfu. V roce 1627 byl povýšen do vladyckého stavu. Měl syny Karla Ladislava, Jana Ctibora, Václava, Jana, Karla a Viléma Františka.

Karel Ladislav Zásadský z Gamsendorfu byl synem Matěje Jeníka Zásadského z Gamsendorfu. Za svou kariéru si vybral armádu, kde se stal setníkem. Zemřel bezdětný.

Jan Ctibor Zásadský z Gamsendorfu zemřel v roce 1698. Byl synem Matěje Jeníka Zásadského z Gamsendorfu. Byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou se stala Marie Alžběta Hozlauerová z Hozlavy, druhou pak Blažena Ludmila z Löwensfeldu.

Vančurové z Řehnic byli českou vladyckou rodinou, která byla v roce 1748 povýšena do panského stavu. Svůj přídomek z Řehnic přijali podle tvrze v Řehnicích u Mladé Boleslavi. Prvním známým předkem je Václav, zvaný Vančura, z Řehnic, který je zmiňován v souvislosti s Jiřím z Poděbrad. Na začátku 16. století se rod rozvětvil na starší a mladší větev. Mladší větev vymřela koncem 16. století. Starší se později rozdělila na několik dalších větví. Příslušníci rodu působili jako krajští hejtmané, císařští úředníci nebo sloužili v armádě.

Jiří Jindřich Vančura z Řehnic

Jan Rudolf Vančura z Řehnic zemřel v roce 1718. Byl nejstarším synem Jiřího Šťastného a jeho manželky Zuzany rozené Hubrykové. Byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou se stala Markéta M. Vančurka, druhou pak Johana Alžběta Klusačka. Z manželství měl syny Josefa, Karla, Františka, Jiřího Jana a Václava Rudolfa Ferdinanda.

Jiří Jan Vančura z Řehnic byl synem Jana Rudolfa Vančury z Řehnic. Oženil se s Františkou Klusačkou.

Václav Rudolf Ferdinand Vančura z Řehnic byl synem Jana Rudolfa Vančury z Řehnic. zastával úřady c. k. polního rady, zemského soudce a v letech 1751 – 1763 hejtmana hradeckého kraje. Majestátem z 5. dubna 1746 byl povýšen do panského stavu. Oženil se s M. Annou Jestřibskou, s kterou měl syna Antonína Karla.

Antonín Karel Vančura z Řehnic měl syna Josefa Jáchyma.

Anna z Ehrenberku

Obytecký z Obytce a Rabenhauptu byla rytířská rodina, která byla později povýšena do panského stavu. Jejím původním sídlem, podle kterého přijala svůj přídomek z Obytce, byla tvrz a ves Obytec na Klatovsku. Ke svému přídomku z Rabenhauptu přišly v 18. století po vymření rodu. Poslední příslušník rodu Rabenhauptů, Jan Josef, který zemřel v roce 1761, odkázal svoje jmění Václavu Františku Obyteckému z Obytče.

Dr. Jan Václav svobodný pán Obytecký z Rabenhauptu byl synem Václava Obyteckého z Rabenhauptu.

Jan Baptista Burghardt Obytecký z Rabenhauptu byl synem Dr. Jana svobodného pána Obyteckého z Rabenhauptu.

Jan Nepomuk Burghardt Obytecký z Rabenhauptu byl synem Jana Baptisty Burgharta Obyteckého z Rabenhauptu.

Leopold Burghardt Obytecký z Rabenhauptu byl synem Jana Nepomuka Burgharta Obyteckého z Rabenhauptu.

Thun-Hohenstein jsou šlechtický rod původem z Jižního Tyrolska. Svůj původ odvozují od panství Thun se stejnojmenným hradem. První připomínka o rodu pochází z 11. století. Později se rozdělil do několika větví. V roce 1628 zakoupil Kryštof Šimon Thun panství Hohenstein, podle kterého se tato větev rodu začala psát Thun-Hohestein. V roce 1629 byl celý rod povýšen do hraběcího stavu. V Čechách se jako první objevil právě Kryštof Šimon Thun, který začal po bitvě na Bílé hoře skupovat rozsáhlá severočeská panství, ale i ve východních Čechách. Rod hrabat a knížat Thun-Hohenstein přes svůj cizí původ srostl s českým prostředím. Thunové se významně uplatnili jako úspěšní vojáci nebo v církevních funkcích. Na přelomu 18. a 19. století se řada příslušníků rodu aktivně zapojila do českého národního hnutí, ale revoluce v roce 1848 jejich rozvoj zastavila.

Jan Nepomuk Thun-Hohenstein se narodil v roce 1786 a zemřel roku 1861. Byl synem Jana Nepomuka Thun-Hohensteina, zakladatele choltické větve. Měl syny Theodora, Konstantina Ludvíka a Františka Josefa.

Prokop a Anna Urbanovi

Gustav z Dürenfeldu

Antonín Milner byl bratrem JUDr. Václava Milnera poslance Říšské rady.

Václav Fišera se narodil v roce 1837 a zemřel roku 1909. Vystudoval gymnázium v Hradci Králové a poté vyšší hospodářskou školu v Libverdě. Zastával úřad správce na statcích hraběte Harracha. Na první rolnické škole ve Stěžerech působil jako učitel a později také jako ředitel.  Stal se hospodářských ředitelem v Konárovicích, kde byl také několik let obecním starostou. Od roku 1880 hospodařil na vlastním velkostatku Barchůvek. Byl členem mnoha hospodářských a průmyslových spolků a organizací. Zasloužil se také o otevření zimní hospodářské školy v jako prvního českého vzdělávacího ústavu tohoto typu.  Václav Fišera byl také veřejně a politicky činný. Působil jako delegát a člen výboru zemské zemědělské rady. V roce 1883 se stal v zemských volbách poslancem Českého zemského sněmu za velkostatkářskou kurii, nesvěřenecké velkostatky. Od roku 1885 zasedal jako poslanec Říšské rady celostátního parlamentu Předlitavska. Byl ženatý s Hermínou Fišerovou, rozenou Chmelařovou.

Jaroslav a Marta Tichých

Bohumil Malotín se narodil v Bulharsku v Lomu na Dunaji, kam se přestěhoval jeho tatínek, který zde založil pivovar. V Čechách absolvoval obchodní akademii a jeho otec mu zde koupil statek Barchůvek, na kterém hospodařil.

 

ODKAZY

 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Barch%C5%AFvek

https://www.turistika.cz/mista/barchuvek-menik/detail

https://cs.wikipedia.org/wiki/Barch%C5%AFvek_(z%C3%A1mek)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jen%C3%ADkov%C3%A9_z_Gamsendorfu

https://cs.wikipedia.org/wiki/Van%C4%8Durov%C3%A9_z_%C5%98ehnic

https://www.menik.cz/historie

https://cs.wikipedia.org/wiki/Thun-Hohensteinov%C3%A9

https://www.historickaslechta.cz/prehled-rodu/thun-hohenstein/

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_Milner¨

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_Fi%C5%A1era

https://www.pametnaroda.cz/cs/malotin-frantisek-20180308-0

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář