Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bartošovice c

Sedlničtí z Choltic jsou starý český vladycký rod, který se odštěpil od Benešoviců. V 16. století povýšil do panského stavu a v 17. století získal říšský hraběcí titul. Ve 14. století sídlili v Cholticích u Přelouče. Začátkem 15. století přesídlil rod na Moravu. V polovině 15. století získali Sedlnice na Kravařsku, podle nichž si rozšířili své jméno na Sedlničtí z Choltic.

Zikmund Sedlnický z Choltic zemřel v roce1547. Byl synem Mikuláše Sedlnického z Choltic. V roce 1546 byl povýšen do panského stavu. Měl syny Václava, Mikuláše, Jana a Jiřího.

Václav Sedlnický z Choltic zemřel v roce 1588. Byl synem Zikmunda Sedlnického z Choltic. Od roku 1573 zastával úřad sudího knížectví opavského. Byl ženatý s Kateřinou Bruntálskou z Vrbna, se kterou měl syny Albrechta, Jana a Zikmunda.

Albrecht Sedlnický z Choltic zemřel v roce 1606. Byl synem Václava Sedlnického z Choltic a jeho manželky Kateřiny Bruntálské z Vrbna. Od roku 1579 nosil titul císařského truksase. V roce 1593 otevíral zasedání soudu s touto hodností. Od roku 1599 zastával úřad hejtmana a místodržícího komornického úřadu knížectví opavského. Poslední písemná zmínka o něm pochází z roku 1613, kdy je uváděn jako císařský truksas.  Byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou se stala Kateřina Supovna z Fulštejna. Podruhé se oženil s Annou, rozenou Potštátskou z Prusinovic, se kterou měl dceru Annu Kateřinu.

Anna Kateřina Sedlnická z Choltic byla dcerou Albrechta Sedlnického z Choltic a jeho manželky Anny Potštátské z Prusinovic.

Potštátští z Prusinovic jsou starý moravský šlechtický rod, který pocházel z drobného statku v Prusinovicích nedaleko Bystřice pod Hostýnem. Prvním písemná zmínka o pravděpodobném prapředku rodu Jenci ze Šumberka pochází z roku 1281. Prokazatelný původ lze však doložit až v roce 1349, kdy je zmiňována tvrz v Prusinovicích. V roce 1408 zakoupil, Tas z Prusinovic panství Potštát a od této doby rod přijal přídomek Potštátští z Prusinovic. V roce 1627 byl rod povýšen do panského stavu. V 17. století se rod rozdělil na dvě hlavní linie hraběcí větev Podstatzkých- Lichtenštejn a baronské větve Podstatzkých z Prusinovitz a Thonsernu. Dědictvím po vymřelém rodu Lichtenštejnů z Kastelkornu uplatnili v roce 1762 nárok na jejich jméno a erb. Rodina Potštátských-Lichtenštejn patřila k nejvyšší šlechtě v Rakousku.  Rod vlastnil mnoho statků na Přerovsku a Zlínsku. Zastávali úřady různého významu a důležitosti na Moravě a vyskytují se hojně jako svědci nebo ručitelé při uzavírání smluv a dohod.

Jan Felix Potštátský z Prusinovic zemřel v roce 1634. Byl synem Jana Bernarta Potštátského z Prusinovic a jeho manželky Aleny Rejzvicové z Kadeřína. V letech 1619 – 1620 se účastnil povstání moravských stavů proti Ferdinandovi, kvůli čemuž ztratil Potštát. V roce 1624 vstoupil do katolické církve. V roce 1626 působil v úřadu nejvyššího písaře moravského jako rada věhlasného rekatolizátora kardinála Ditrichštejna. Zemřel bez potomků, proto jeho majetek zdědil jeho strýc Kryštof Karel Potštátský z Prusinovic.

Kryštof Karel Potštátský z Prusinovic se narodil v roce 1627 a zemřel roku 1645. Byl synem Tasa Potštátského. Svou kariéru začal jako voják, kde získal hodnost plukovníka. V letech 1625 – 1628 zastával úřad nejvyššího dvorského sudího na Moravě. V roce 1627 byl povýšen do panského stavu. Oženil se s Annou Salomenou Jager von Poysbrunn, se kterou měl čtyři syny Jiřího Valeriána, Zikmunda Ondřeje, Karla Šebestiána a Kryštofa Karla.

Jiří Valerián Potštátský z Prusinovic zemřel v roce 1688. Byl synem Kryštofa Karla Potštátského z Prusinovic a jeho manželky Anny Salomeny Jager von Poysbrunn, Zastával úřad hofrychtéře olomouckého biskupství a zemského  sudího. Měl syna Františka Dominika.

František Dominik Potštátský z Prusinovic zemřel v roce 1721. Byl synem Jiřího Valeriána Potštátského z Prusinovic. Od roku 1702 zastával úřad nejvyššího sudího, od roku 1714 nejvyššího komorníka a také tajného rady. Dne 1. prosince 1707 byl povýšen do hraběcího stavu. Měl syna Jana Josefa.

Jan Josef Potštátský z Prusinovic zemřel v roce 1766. Byl druhorozeným synem Františka Dominika Potštátského z Prusinovic. Stal se arcijáhnem Metropolitní kapituly u svatého Václava v Olomouci.

Marie Quidobaldina Brigita Chotková se narodila v roce 1738 a zemřela roku 1810. Byla dcerou Rudolfa Chotka z Chotkova a Vojnína a jeho manželky Marie Aloisie Bruntálské z Vrbna, rozené Kinské. Marie byla dvakrát vdaná. Jejím prvním mužem se stal Jan Filip Taaff, se kterým měla syna Evžena Filipa. Podruhé se provdala za Josefa Emanuela hraběte Malabail de Canale, zakladatele pražské zahrady Kanálka. Z manželství se narodila dcera Josefina. Její druhý sňatek způsobil, že ji otec vydědil. Otec s ním nesouhlasil, protože jí domluvil svatbu s bratrem jejího zemřelého manžela.

Josefina Malabail de Canale se narodila v roce 1771 a zemřela roku 1833. Byla dcerou hraběte Josefa Emanuela Malabaila de Canale a jeho manželky Marie Quidobaldiny Brigity Chotkové. Dobové zdroje ji popisují jako velmi krásnou, duchaplnou, rozhodnou a racionálně uvažující ženu. Četla Kanta a zajímala se o demokracii. Jejím manželem se stal Jan Nepomuk Pachta z Rájova, se kterým měla syna Karla. Manželství však nebylo šťastné a Josefína po určitém čase odešla i se synem zpět k otci, kde se vychovatelem jejího syna stal Josef Georg Meinert. Vznikl mezi nimi velmi silný citový vztah, ze kterého se narodila dcera Franciska, nazývaná Fanny, která zemřela v roce 1811 a syn Hugo.

Hugo Meinert se narodil v roce 1805 a zemřel roku 1858. Byl nelegitimním synem Georga Meinerta a Josefiny Malabail de Canale. O jeho vzdělání staral  otec.

Fany Fattonová, rozená Fanny Henriette Wilhelmine Julie von Hein auf Freiburg/Elle se narodila v roce 1820 a zemřela v roce 1881. Byla dcerou Johanna Theodora von Hein auf Freiburg/Elbe a jeho manželky Franzisky Clementine Elisabeth von Eltz. V roce 1837 se provdala za Johanna Jacoba Fattona, který byl zámožným obchodníkem a spolumajitelem firmy Du Pasquier Fatton & Comp. Po smrti svého muže  roce 1866 vstoupila se svou dcerou Emmou Marií do firmy jako spolumajitelka. V roce 1867 zdědily podíl firmy a Fanny zakoupila panství Šenov a Bartošovice.

Emma Marie Fatton byla dcerou Johanna Jacoba Fatonna a jeho manželky Fanny, rozené von Hein auf Freiburg/Elbe. Provdala se za Josefa Aresina, se kterým měla dva syny a dceru. Manželství však nebylo šťastné a Emma odešla do Vídně. Bartošovice převedla na svého manžela.

Josef Aresin se narodil v roce 1829 a zemřel roku 1899. Byl synem Karla Aresina a jeho manželky Kláry, rozené Neuherr. Do roku 1866 sloužil v rakouské armádě, kde zastával úřad písaře generálního štábu a později dosáhl hodnosti majora generálního štábu. Byl aktivním politikem. Zasedal v Říšské radě a na Moravském zemském sněmu, kde hájil zájmy velkostatkářů. V roce 1885 patřil na Říšské radě do klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů německých liberálů. Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub. V roce 1890 je uváděn jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, s oficiálním názvem Sjednocená německá levice. Oženil se s Emmou Marií Fatton a dostal úřední povolení používat jméno Aresin-Fatton. Z manželství se narodili dva syni Johann a dcera Henriette.

Dr. Artur Czeczowiczka se narodil v roce1875 a zemřel roku 1957. Byla synem Salomona Samiho Czeczoviczky a jeho manželky Jeanetty Jenni, rozené Weiner. Získal titul doktora filozofie. Oženil se s Irmou Adlerovu. Z manželství se narodily dcery Hanna Hanerl a Erika. Kvůli svému židovskému původu odešel v roce 1938 z Bartošovic do Ameriky, kde také zemřel.

 

ODKAZY

 

https://www.bartosovice.cz/?hledej=historie&lang=cs

https://cs.wikipedia.org/wiki/Barto%C5%A1ovice_(z%C3%A1mek)

http://www.bartosovickymlyn.cz/

https://www.hrady.cz/zamek-bartosovice-novy-jicin/texty?tid=5857&pos=1000

https://cs.wikipedia.org/wiki/Barto%C5%A1ovick%C3%BD_platan

https://www.historiekekave.cz/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vok_I._z_Krava%C5%99

https://cs.wikipedia.org/wiki/Je%C5%A1ek_z_Krava%C5%99

https://cs.wikipedia.org/wiki/Lacek_z_Krava%C5%99_a_Helf%C5%A1tejna

https://galerieosobnosti.muzeumnj.cz/jan-vi-z-kravar

https://leporelo.info/sedlnicti-choltic

https://cs.wikipedia.org/wiki/Podstat%C5%A1t%C3%AD_z_Prusinovic

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/hrabenka-josefina-pachtova

https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Aresin-Fatton

P: Novák, E. Lukášová, S. Petráš, J. Hutťanová; Zahrady a parky hraběcího rodu Chotků

Miroslav Plaček; Dvě méně známé tvrze na moravském břehu Odry

Nada Moyzesová; Pověsti moravských hradů a zámků

Jiří Kamler; Dějiny moravské větve Žerotínů od jejího počátku do pozdního středověku; BP

Šenovský zámek a jeho osud

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář