Batouchovice C

17. 4. 2023

Albrecht z Valdštejna se narodil v roce 1583 a zemřel roku 1634. Byl synem Viléma IV. z Valdštejna na Hostinném a Markéty Smiřické ze Smiřic. V roce 1609 se oženil s Annou Lukrecií Nekšovnou z Landeka na Vsetíně, Lukově a Rymicích. Manželství zůstalo bezdětné. Podruhé se oženil 9. června 1623 a jeho manželkou byla Isabela Kateřina hraběnka z Harrachu-Rohrau. Z manželství se narodila dcera Alžběta. 7. června 1623 byl povýšen do stavu říšského knížete, 29. srpna 1623 se stal frýdlantským knížetem, 13. června 1625 vévodou frýdlantským, 16. února 1628 vévodou zaháňským a hlohovským a 15. července 1630 vévodou meklenburským. Svou vojenskou kariéru zahájil po studijních cestách po cizině v Uhrách. Před rokem 1609 konvertoval ke katolictví. Byl Matyášovým přívržencem, ale ve službách stavů. Tuto dvojí hru praktikoval celý svůj život. Před bitvou na Bílé hoře přešel na stranu Ferdinanda II. Císařem byl často zbavován velení, ale vždy byl opět povoláván zpět jako nepostradatelný vojevůdce. Obdržel titul generalissima. Nakonec však byl v Chebu 25. února 1634 úkladně zavražděn. Byl velmi ctižádostivý a velmi schopný šlechtic s obchodním duchem. Byl nepochybně jedním z nejúspěšnějších kariéristů v našich dějinách. Pro splnění svých záměrů dokázal být i velmi bezohledný. Obohacoval se z žoldu, daní a různých finančních operací. Ne zcela po právu získal obrovské dědictví po pánech Smiřických a skoupil mnoho zkonfiskovaných majetků. Byl však také velmi pověrčivý a pevně věřil v horoskopy, které si dával pravidelně vypracovávat. Některé pro něj vytvořil i slavný astronom Johannes Kepler. Společně s Karlem z Lichtenštejna a židovským finančníkem Baševim se podílel na padělání mincí. Koncem 20. let 17. století vytvořil na území Čech prakticky samostatný stát – vévodství frýdlantské.

Verdenberkové byli šlechtický rod, který původně pocházel z Itálie. Pravděpodobně se jednalo o italskou měšťanskou rodinu z oblasti Milána. Za zakladatele rodu je považován Jan Křtitel, který se v 17. století usadil v Gorici. Jeho potomkům více než sto let patřilo několik panství na Moravě. Rod vymřel v roce 1733 a jeho jméno a erb převzal knížata Lichnovská, která s ním byla spřízněna.

Jan Křtitel z Verdenberka se narodil v roce 1582 a zemřel roku 1648. Byl synem Jakuba Verda a jeho druhé manželky Renáty Cronenschall. Studoval filozofii a práva ve Štýrském Hradci a později v Itálii. Po studiu se usadil v Gorici. Jako právník se uplatnil u dvora arcivévody Ferdinanda Štýrského, kde si postupně budoval vlivné postavení. Stal se správcem financí nejen na Ferdinandově dvoře, ale i provincie Gorice. V roce 1611 povýšil na štýrského komorního prokurátora. V roce 1619 se stal členem císařské tajené rady. V letech 1620 -1637 zastával úřad rakouského dvorského kancléře a císařského komořího.Za vlády Ferdinanda II. patřil k důležitým osobnostem vlády. Po nástupu Ferdinanda III. v roce 1637 byl z mocenských pozic odstaven. Nadále však zůstával členem tajné rady. V roce 1622 byl povýšen do šlechtického stavu, v roce 1623 získal titul svobodných pánů a v roce 1630 byl povýšen na hraběte. V roce 1625 získal dědičnou hodnost vrchního ceremoniáře v hrabství Gorizia. Byl mecenášem jezuitského řádu. Se svou manželkou Marií Kateřinou Coronini z Cronbergu měl čtyři děti, dcery Annu Camillu, Annu Cecílii, Lucii Petronillu a syna Jana Ferdinanda.

Jan Ferdinand z Verdenberka se narodil v roce 1616 a zemřel roku 1666. Byl synem Jana Křtitele z Verdenberka a jeho manželky Marie Kateřiny Coronini z Cronbergu. Zastával úřad přísedícího moravského zemského soudu. Byl dvakrát ženatý. Z manželství se však narodily pouze dcery. Jan Ferdinand proto vytvořil ze svých statků majorátní fideikomis pro svého bratrance Alexandra.

Alexandr z Verdenberka se narodil v roce 1620 a zemřel roku 1672. Získal majetek po svém bratranci Janu Ferdinandovi, ale Janovi dcery se nechtěly majetku vzdát, proto s ním vedly soudní spory, která Alexandra finančně velmi vyčerpávaly. Alexandr měl syna Jana Filipa, který po něm zdědil nejen majetek, ale také soudní spory.

Jan Filip z Verdenberka se narodil v roce 1653 a zemřel roku 1733. Vynikal jako mecenáš umění. Zemřel v roce 1733 bez potomků. Byl posledním mužským potomkem rodu z Verdenberka.

Václav Adrian z Enkenfurtu zemřel v roce 1738. Byl synem Jana Ferdinanda Františka z Enkenfurtu. Byl posledním členem rodu z Enkenfurtu.

Marie Josefa Rottalová se narodila v roce 1712 a zemřela roku 1769. Po matce pocházela z rodu Enkenfurtů. Provdala se za hraběte Antonína Josefa Breunera.

Haugvicové jsou starobylý šlechtický rod, jehož kořeny sahají do přelomu 8. a 9. století. Podle rodinných legend pocházejí z franské šlechty z doby karolínské. Souvislý rodokmen začíná rokem 1225. Své jméno získal rod podle vesnice Haubitz, která je poprvé zmiňována v roce 1350 jako Haugewicz. Prvním doloženým Haugvicem byl Leopold ab Huguwitz, který byl zakladatelem rodové linie, která nese označení „Linie von Haugwitz“. Potomci zakládající linie přišli ve druhé polovině 13. století z Lužice do Slezska, kde se rod začal postupně rozšiřovat a rozvětvovat do Saska. Mezi nejznámější linie, které působily v českých zemích a habsburské monarchii patří Haugvicové z Biskupic a Haugvicové z Malé Obiše. Hlavní rodová větev zůstala v Sasku, kde o ní zprávy mizí v 17. století.

Bedřich Vilém Haugvic se narodil v roce 1702 a zemřel roku 1765. Byl synem Jiřího Karla Haugvice. Pocházel z protestantské rodiny, v roce 1725 však konvertoval ke katolictví a jako státní úředník ve slezské zemské správě vstoupil do služeb rakouského císaře Karla VI. Byl hlavním strůjcem první etapy tereziánských reforem. V letech 1742 – 1746 byl 1. prezidentem Královského úřadu v Opavě. V letech 1749 – 1753 zastával funkci 1. prezidenta Directoria in publicis et cameralibus, v letech 1753 – 1761 Nejvyššího českého a rakouského kancléře a v letech 1760 – 1761 pak úřad státního ministra vnitrostátního obchodu. Bedřich Vilém byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou se stala Eleonora, hraběnka z Nostic, druhou pak Hedvika, hraběnka z Frankenbergu. Obě manželství zůstala bezdětná.

Marie Josefa Jana Nepomucká, hraběnka z Frankenbergu a Ludwigsdorfu se narodila v roce 1744 a zemřela roku 1821. Byla manželkou Karla Viléma Hugvice, se kterým měla syny Jindřicha Viléma a Evžena Viléma a dcery Karolínu a Marii Josefu.

Karel Vilém I. Haugvic se narodil v roce 1736 a zemřel roku 1819. Byl synem Jindřicha Viléma Haugvice a jeho manželky Justýny Barbary, hraběnky ze Seydlitz. Působil jako voják, dosáhl hodnosti generálmajora. Byl členem zednářské lóže. V roce 1779 byl povýšen do hraběcího stavu. V roce 1766 se oženil s Marií Josefou Janou Nepomuckou, hraběnkou z Frankenberku a Ludwigsdorfu, se kterou měl syny Jindřicha Viléma a Evžena Viléma a dcery Karolínu a Marii Josefu.

Jindřich Vilém III. Haugvic se narodil v roce 1170 a zemřel roku 1842. Byl synem Karla Viléma I Haugvice a jeho manželky Marie Josefy z Frankenberku. V letech 1784 – 1788 studoval ve Vídni, kde získal mimo jiné hudební průpravu u houslisty Františka Kreibicha. V roce 1791 převzal správu majetku po svém otci. V roce1795 založil v bývalém kapucínském klášteře v Náměšti nad Oslavou továrnu na sukno. V roce 1880 založil na zámku v Náměšti nad Oslavou orchestr. Byl ženatý se Sofií z Friestu, se kterou měl syna Karla Josefa Viléma a dceru Žofii.

Karel Josef Vilém Haugvic se narodil v roce 1797 a zemřel roku 1874. Byl synem Jindřicha Viléma III. Haugvice a jeho manželky Sofie z Friestu. Byl hudební skladatel. Svá díla podepisoval jako „Guillaume“. Výborně ovládal hru na harfu a kytaru, učil se hrát na klavír. Měl syny Jindřicha Viléma IV. a Karla.

Jindřich Vilém IV. Haugvic byl synem Karla Josefa Haugvice.

Ludvík Heller zemřel v roce 1884. S manželkou Františkou měl syna Ludvíka.

Jindřich Heller zemřel v roce 1894.

Františka Hellerová zemřela v roce 1897. Byla manželkou Ludvíka Hellera, se kterým měla syna Ludvíka.

Ludvík Heller ml.byl synem Ludvíka Hellera a jeho manželky Františky.

Adolf Lieblich se narodil v roce 1835 a zemřel roku 1922. Byl synem Salomona Lieblicha a jeho ženy Anny. Žil v Jihlavě. V roce 1871 se stal členem obecního výboru. V letech 1872 – 1875 zastával úřad předsedy dozorčí rady spořitelny. V roce 1874 byl členem okresní školské rady. V letech 1873 – 1914 byl předsedou židovské náboženské obce. V roce 1905 získal titul císařského rady. Byl ženatý s Josefínou Lieblich, se kterou měl syny Gustava a Ernsta a dcery Friedrichu a Emilii.

ODKAZY

https://cs.wikipedia.org/wiki/Batouchovice

http://www.bochovice.cz/historie-obci/ms-1008/p1=57

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDerot%C3%ADnov%C3%A9

https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1m%C4%9B%C5%A1%C5%A5_nad_Oslavou

https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_star%C5%A1%C3%AD_ze_%C5%BDerot%C3%ADna

https://cs.wikipedia.org/wiki/Verdenberkov%C3%A9

https://cs.wikipedia.org/wiki/Haugvicov%C3%A9

https://cs.wikipedia.org/wiki/Fridrich_Vil%C3%A9m_Haugwitz

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jind%C5%99ich_Vil%C3%A9m_III._Haugwitz

https://www.klasterni-stezky.cz/klaster-benediktinu-trebic/100-historie-trebic

https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1ni_z_%C3%9Ajezda