Slovník R
Radnice
původně rathaus je sídlo městské správy.V přeneseném významu slovo radnice označuje nejen budovu ale i skupinu lidí, kteří mají na starosti správu dané obce či města. V českých městech byly první radnice zřizovány kolem poloviny 14. století často postupnou proměnou domu významného měšťana na hlavním náměstí či na hlavním tržišti. Se zavedením práva se do radnice přesunula i soudní moc. Rozsudky vynesené na radnici se vyhlašovaly a exekuce se vykonávaly před radnicí, kde stával pranýř a příležitostně se stavěla šibenice. Ve sklepení radnice bývala věznice, zvaná šatlava. Mívala i zvláštní prostory: kapli, pokladnici, také svoji zbrojnici, v níž byla uložena zbroj městské posádky. Kromě městské správy na radnici často zasedali představení cechů. Budova radnice patří k nejstarším a nejhonosnějším budovám ve městě. Nad vchodem nebo po jeho stranách bývaly tesané znaky města, země, cechů nebo také významných radních. Na střeše bývala věž s hodinami a zvonem. Často byla věž samostatnou stavbou, nejvyšší ve městě a její ochoz sloužil městským strážným a trubači. Pokud měla radnice podloubí, často prostory v přízemí sloužily krámkům řemeslníků nejčastěji: řezníkům, soukeníkům nebo zlatníkům.
Registrátor
úředník, který vede rejstříky v zemských a úředních knihách.
Regnitzland
oblast v povodí řeky Regnic v Horním Francku
Regál
latinsky regalis znamená právo, šlo o výsadní či monopolní právo panovníka, právo udělovat další privilegia regály nebo regália. Šlo například o tyto regály:
- pozemkový regál - práva z výlučného vlastnictví půdy
- lesní a lovecký regál - práva z výlučného užívání lesů
- horní regál - příjmy z využívání veškerého nerostného bohatství a těžby
- mincovní regál - nárokové právo panovníka na ražbu mincí
- židovský regál - svrchovaná moc panovníka nad Židy ve svém království a výsadní právo na zisk z jejich činnosti.
Relátor
zpravodaj, referent, zapisovatel. Osoba přinášející zprávy o úředním jednání k deskám zemským.
Rychtář
šulc, fojt nebo šoltys byl v období středověku představeným městské nebo vesnické obce. Ve středověku mohl být rychtář do své funkce buď dosazen vrchností, nebo panovníkem. Obec si také mohla vlastního rychtáře volit nebo se mohlo jednat o dědičný úřad. Za své služby měl rychtář obvykle podíl na vybraných pokutách, odvedených dávkách, mohl vlastnit krčmu, masné krámy nebo byla část jeho polností osvobozena od povinných berní. Během 15. a 16. století se náplň funkce změnila. Od roku 1547 ve městech dosazený královský rychtář reprezentoval jen zájmy panovníka. Úřad královského rychtáře byl zrušen v roce 1783.
Rudolfův Majestát
německy Majestätsbrief, byla listina vydaná 9. července 1609 Císařem Rudolfem II. Táto listina potvrzovala svobodu náboženství v Českém království. Zároveň potvrzovala Českou konfesi, kterou jeho otec Maxmilián II. slíbil pouze ústně a to v roce 1575. Podle Májestátu nikdo nesměl být nucen ke katolickému ani jinému vyznání. Platil pro královská města, šlechtu i poddané. Listina byla zanesena do zemských desk jako platný zákon. Na Moravu již ovládanou jeho bratrem Matyášem, se majestát nevztahoval. Matyáš dal totiž Moravanům záruku náboženské svobody už v roce 1608. Platnost Majestátu zrušil císař Ferdinand II. po porážce českého stavovského povstání v roce 1620, a to tak, že jej dal roztříhnout a spálil jeho pečeť.
Rustikál
je označení používání pro půdu, která nebyla spravována v přímé režii vrchnosti. Byla rozdělena na jednotlivé statky – grunty – a dědičně pronajímána sedlákům – gruntovníkům. Vlastníkem byla šlechta.
